Sibiřský husky
Sibiřský husky je menší kompaktní pes. Je to ale přesto velmi hbitý, zdatný pomocník, který je oddaný svému pánovi. Málokdy štěká, rád ale vyje. Je to velmi spolehlivý pes, který může mít různou barvu srsti a očí. Nejčastější zbarvení srsti jsou dvojité kombinace bílé a černé, hnědé, šedé, stříbrné, zlaté, měděné či světle červené. Někdy se vyskytují i jedinci čistě bílí. Husky se dožívá až 13 let.
Historie plemene
Vznikl na Sibiři, jako tažný pes. Postupně se v průběhu 19. století dostával s obchodníky ze Sibiře do Severní Ameriky. Využíval se k tahání saní, dnes je velmi oblíbený v soutěžích psích spřežení.
Tělesná postava
Postava je souměrná, pes má vodorovná záda, spáditá linie je nežádoucí. Poměr délky čenichu (od nosu ke stopu) je stejný jako od stopu k týlnímu hrbolu. Uši mají tvar trojúhelníků, stojí rovnoběžně a musí být dobře osrstěné. Husky má na nohách velmi silné kosti a svaly. Tlapky jsou hustě osrstěné i mezi polštářky, aby mohly odolávat velmi nízkým teplotám a nevznikaly omrzliny. Ocas je huňatý a má být dlouhý k hleznům, aby si jím pes mohl v případě potřeby překrýt čenich. Barva očí má být co nejtmavší, modrá barva oka je povolena. Taktéž je povolené různobarevné oko (modrý klín v hnědé) nebo každé oko jiné barvy. Hnědí jedinci mívají oči zesvětlené do tzv. barvy amber (světle hnědá se zelenou). Proměnný nos (světlý pruh na nosní houbě) je povolen. Barva srsti je povolena jakákoliv. Žádoucí jsou bílé znaky na hlavě, břiše, špičce ocasu a nohou.
Temperament
Typická povaha sibiřského huskyho je přátelská a milá, ale také pozorná a otevřená. Nevykazuje kvality hlídacího psa, není přehnaně podezíravý k cizím lidem a není agresivní k ostatním psům. U dospělého psa by měla být očekávána jistá míra rezervovanosti a důstojnosti. Jeho inteligence, poslušnost a horlivost z něj činí příjemného společníka a ochotného pracovního psa.
Potřeby psa
Je to celkem nenáročný pes, avšak potřebuje dostatek pohybu. Při jeho nedostatku dělá lumpárny - vyje, hrabe, okusuje dřeviny. Nutností je kvalitní krmení a celodenní přístup k vodě. Husky lze chovat i v městském bytě, avšak za předpokladu, že mu jeho majitel dopřeje dostatek pohybového vyžití. Velmi dobře odolává i velmi nízkým teplotám. Jeho srst je kvalitnější a hustější, je-li celoročně venku.
Základní informace
Země původu: Rusko, Východní Sibiř
Doba vzniku plemene: kolem roku 1800
Původní použití: Tažení sání
Základní charakteristika: hlídací pes, tažní pes, společník
Průměrná délka života: 11-13 let
Výška v kohoutku: 51-60 cm
Hmotnost: 16-27 kg
Zdroj: www.hafici.cz
Náhledy fotografií ze složky Sibiřský husky
